Dokončovací operace

V tabulce jsou pro nejčastější způsoby běžného obrábění uvedeny dosahované drsnosti (Ra) a stupně přesnosti (IT):

 

způsob obrábění

dosahovaná drsnost povrchu a přesnost

 

hrubování

obrábění na čisto

jemné obrábění

soustružení

Ra = 12,5 – 100

IT 11 - 14

Ra = 1,6 – 12,5

IT 9 - 11

Ra = 0,2 – 1,6

IT 5 - 8

frézování

Ra = 6,3 – 25

IT 10 - 13

Ra = 1,6 – 6,3

IT 7 - 13

Ra = 0,8 – 1,6

IT 7 - 8

vrtání a vyvrtávání

Ra = 12,5 – 100

IT 11 - 14

Ra = 1,6 – 6,3

IT 9 - 11

Ra = 0,4 – 1,6

IT 5 - 8

hoblování a obrážení

Ra = 6,3 –12,5

IT 11 - 12

Ra = 3,2 –6,3

IT 9 - 11

Ra = 1,6 – 3,2

IT 8 - 10

broušení

Ra = 0,8 – 6,3

IT 9 - 11

Ra = 0,2 – 1,6

IT 5 - 7

Ra = 0,05 – 0,4

IT 3 - 4

V některých případech výsledky těchto obvyklých postupů nesplňují požadavky kladené na tvarovou a rozměrovou přesnost a na jakost obrobených ploch. Tohoto cíle se pak dosahuje dalšími výrobními způsoby, nazývanými souhrnně dokončovací operace. Těchto způsobů je více. Některé svou povahou patří k obrábění, jiné k tváření. Zde budou uvedeny pouze operace nejčastěji používané.

Leštění

Cílem leštění je zlepšit vzhled povrchu výrobků. Při leštění dochází k odstraňování povrchových nečistot a zvyšování jakosti povrchu. Nedochází ke zvýšení tvarové a rozměrové přesnosti.

Nástrojem při leštění jsou textilní nebo plstěné kotouče, na jejichž povrch je nanášeno vlemi jemné brusivo ve formě emulse nebo pasty.

Honování

Honování je obrušování povrchu brusnými kameny přitlačovanými na honovanou plochu silou v rozmezí od 0,35 do 1,4 Mpa. Kameny jsou uloženy ve zvláštní hlavě. V zásadě je možno touto metodou obrábět rovinné plochy a vnější i vnitřní válcové plochy, ale v praxi je dnes honování používáno pouze pro opracování děr.

Honovací hlava je kovová. Na jejím obvodu jsou umístěny brusné kameny, mechanicky nebo hydraulicky přitlačované na honovanou plochu. Při práci se hlava současně otáčí a posouvá ve směru osy díry. V axiálním směru hlava z díry na obou jejích koncích částečně přejíždí.

Během honování je nutno vydatně chladit a odplavovat brusivo uvolněné z kamenů. K tomu se užívá petrolej nebo olej v množství asi 50 litrů za minutu.

Honováním se dosahuje přesného válcového tvaru bez ovality, kuželovitosti a vlnitosti povrchu. Rozměrová přesnost dosažená honováním je IT 6 až IT 7, drsnost povrchu Ra = 0,4 až 0,8. Při užití malých tlaků a rozdělení práce na dvě fáze – předběžnou a finální – je možno dosáhnout přesnosti IT 5 a drsnosti povrchu Ra = 0,1 až 0,2. Přídavek ponechávaný na honování je 0,02 až 0,25 mm.

Lapování

Lapování je obrušování povrchu obrobku jemným brusivem volně neseným v lapovací kapalině (olej, petrolej) nebo pastě (např. parafin), které je na lapovanou plochu přitlačováno lapovacím nástrojem. Tvar lapovacího nástroje je negativem lapované plochy. Funkční plochy lapovacích nástrojů jsou zhotoveny z mědi, bronzu, olova, litiny, měkké nebo kalené oceli, plastů nebo dřeva.

Například nástroj na lapování děr je podobný nástroji honovacímu, nakreslenému na obrázku. Místo brusných kamenů jsou ale v hlavě uloženy destičky z některého z uvedených materiálů. Také pohyby lapovací hlavy jsou v tomto případě stejné jako pohyby hlavy honovací.

Na obrázku ja naznačeno lapování rovinných ploch čel obrobků tvaru kotouče. Obrobky jsou vloženy mezi dvě lapovací desky kruhového tvaru. Horní deska se otáčí a přitlačuje na obrobky, dolní deska se otáčí a současně posouvá ve vodorovném směru střídavě na obě strany. Mezi desky je přiváděna lapovací kapalina nebo pasta. V důsledku rozdílných pohybů desek dochází k rovnoměrnému obrušování čel obrobků.

Rozměrová přesnost dosažená lapováním je IT 1 až IT 3, drsnost povrchu Ra = 0,02 až 0,05. Přídavek ponechávaný na honování je 0,005 až 0,03 mm.

Jiným způsobem lapování je vzájemné přizpůsobení dvou součástí, které budou spolu montovány. V tomto případě jsou součásti jedna druhé lapovacím nástrojem. Známým příkladem je tzv. zabrušování, správně zalapování, ventilů spalovacích motorů.

Superfiniš

Superfiniš je obrušování povrchu brousícími kameny uloženými ve zvláštní hlavě. Používá se pro vnější i vnitřní válcové plochy. Přitlačovací síla je při superfiniši velmi malá, do 0,25 Mpa. Nástroj koná současně tři pohyby. Prvním, základním pohybem je kmitání ve směru osy obráběné plochy s frekvencí až 1200 dvojzdvihů za minutu a s rozkmitem do 6 mm. Druhým pohybem je relativně pomalé otáčení obrobku vůči nástroji (do 40 m.min-1 ). Třetím pohybem je axiální posuv potřebný pro obsažení celé obráběné plochy (do 6 m.min-1).

Rozměrová přesnost dosažená superfinišem je  je IT 1 až IT 3, drsnost povrchu Ra = 0,012 až 0,1. Přídavek ponechávaný na honování je 0,005 až 0,02 mm.